Tukový průmysl

Problematika výroby a rozvoje tukového průmyslu byly náročné, neboť výrobkový sortiment byl široký a užívané výrobní technologie velmi rozmanité. Zahrnovaly potravinářské technologie zpracování olejnatých semen na surové oleje a krmné šroty, výrobu jedlých olejů a tuků z vyrobených olejů, jejich rafinací, zahrnující odslizení, neutralizaci, dezodorizaci, bělení a plnění, hydrogenaci a izomerizaci olejů a výrobu potravinářských emulgátorů (mono- a diglyceridy). Tukařský výrobní program zahrnoval i výrobu technických výrobků, jako vyšších mastných kyselin, jejich derivátů (soli, estery) a výrobu glycerinu. Dalším výrobkovou skupinou byly detergenty, tj. prací čistící a mycí prostředky, zahrnující výrobu různých pracích prostředků práškových a kapalných dále pastovitých a kapalných čistících a mycích prostředků, jakož i široký sortiment tekutých, toaletních a jádrových mýdel. Vyráběl se široký sortiment kosmetických výrobků a to na základě vlastního výzkumu, nebo licencí. Sortiment zahrnoval krémy, emulze, rtěnky, parfémy, toaletní vody, aerosolové výrobky, pudry, šampony, vlasovou kosmetiky aj. Vyráběly se syntetické a přírodní vonné a chuťové látky. Součástí Tukového průmyslu byl i podnik Vitana, zabývající se různými potravinářskými koncentráty, chuťovými látkami a předpřipravenými pokrmy (polévkové koření, pokrmy a nápoje v prášku, konzervované potraviny, kávovinový surogát z čekanky aj.). Tukový průmysl byl pověřen rozvojem výroby předpřipravených pokrmů (zmrazených, konzervovaných a pasterizovaných), v rámci kterého měly být vybudovány velké oblastní výrobny a výrobny specializované (školní, podnikové aj.). K tomu byl do struktury Tukového průmyslu začleněn podnik Alima, Brno, který se touto výrobou zabýval.

Kromě rozvoje uvedeného tradičního výrobního sortimentu jsme v letech 1984–1989 zpracovali koncepci rozvoje oleochemie, tj. výroby chemických produktů z přírodních rostlinných olejů a živočišných tuků. Rozvoj těchto výrob byl motivován tím, že ČSSR se stala soběstačnou v produkci olejnin pro výživářské účely. Zvýšenou produkci olejnin a další lipidické suroviny bylo možné a účelné zpracovat na technické produkty, které se vyráběly z fosilních surovin hlavně z ropy. V prvé fázi se jednalo o výrobu povrchově aktivních látek na bázi hydrogenovaného metylesteru řepkových kyselin, dimérních mastných kyselin, ozonolýzu olejové kyseliny na kyselinu azelaovou a pelargonovou, rozšíření výroby oleinu, stearinu a jejich solí. K roku 1989 byly výzkumně získány podklady pro realizaci požadovaných výrobních technologií, nebo k realizaci ověřovacích zařízení.

V roce 1988 se v průmyslové sféře uplatňovaly organizační změny charakterizované volbou rad pracujících, jakožto vrcholového orgánu podniků a volba ředitelů zaměstnanci. Byl jsem vybrán jako kandidát na generálního ředitele Tukového průmyslu i když jsem o tuto funkci nestál a vyhovovala mi funkce technického ředitele, tj. oblast, kterou jsem ovládal a která mne plně uspokojovala. Protikandidátem byl současný generální ředitel Ing. Jaroslav Urban. Při volbě v prvním kole nebyl zvolen nikdo, ve druhém kole Ing. Urban. Výsledek byl pro mne uspokojivý, což mně však málokdo věřil.

K 30. 6. 1990 byla ukončena činnost koncernu Tukový průmysl jakož i ostatních oborových podniků. Jednotlivé podniky se staly samostatnými akciovými společnostmi, které byly následně v roce 1991 a 1992 privatizovány podle státně vyhlášené kuponové privatizace (každý občan ve výběrovém řízení získal akcie, které byly později vesměs koupeny různými fondy), nebo byly prodány zahraničním firmám. Jednalo se o STZ Ústí nad Labem a Lovosice, PTZ Nelahozeves, Milo Olomouc, Kosmos Čáslav, Rakona Rakovník, Vitana Byšice, Pardubice, Kralupy, Prostějov, Astrid Praha, Velké Meziříčí, Židovice, Děčín, Nižbor, Alima Brno a Výzkumný ústav Tukového průmyslu.

STZ (výroba olejů, tuků, detergentů, mýdel, oleochemických výrobků, kosmetiky) několik let dosahovaly dobrých ekonomických výsledků. Většinu akcií postupně získal podnikatel Pitr (následně odsouzený za daňové podvody) a vzhledem ke špatnému řízení nastal útlum, snižování a odstavování některých výrob až do současného stavu, kdy je podnik rozdělen na několik s. r. o. s finančními problémy, bez výhledu a dá se říci před bankrotem. Byla vybudována výrobna bionafty a glycerinu, která vzhledem k nedostatku finančních prostředků je v provozu příležitostně. Při tom se jednalo o jeden z nejlepších tukových kombinátů ve střední a východní Evropě. Závod v Lovosicích byl prodán české manželce německého podnikatele za 22 mil. Kč, přičemž zásoby surovin činily 20 mil. Kč. V závodě se postupně zastavovala výroba a činnost závodu PTZ Nelahozeves byly zakoupeny světovým potravinářským koncernem Uniliever, a podnik se intenzivně rozvíjel. Podstatně byla zvýšena výroba margarinů pod značkou RAMA (zvýšení cca 8násobné) a výroba mýdel, zavedena výroba některých kosmetických výrobků, která byla později nahrazena výrobou drezingů. V roce 2008 rozhodlo centrální vedení firmy činnost podniku ukončit, přestože podnik byl rentabilní a přenést výroby do jiných států s nižšími pracovními náklady (Ukrajina, Polsko, Rumunsko). Tak v dubnu 2009 byla výroba zastavena, pracovníci dostali odškodné a podnik prakticky zanikl. O práci přišlo 600 zaměstnanců.

V Milo Olomouc byly po privatizaci vybudovány nové provozy a to na výrobu bionafty, odslizení a rafinace olejů, výroba kosmetiky. Následně byl podnik zakoupen majiteli STZ a provozy postupně zastavovány a omezovány. Starý závod umístěný ve městě byl zcela zastaven a v novém závodě byla zastavena výroba bionafty a zůstala pouze výroba surových a rafinovaných olejů. V roce 2010 byl podnik prodán americké tukařské firmě ADM.

Kosmos Čáslav se rozdělil na dva privatizované podniky, z nichž firma Zenit, vlastněná bývalými mladými pracovníky Kosmosu a vyrábějící kapalné detergenty, podniká úspěšně. Ve zbytku závodu byly tukařské výroby postupně zrušeny.

Rakona byla jako vůbec první československý podnik privatizována a prodána americkému světovému koncernu Proctel Gamble za cenu, která odpovídala prakticky pouze ceně pozemků. Výrobu práškových detergentů jsme v roce 1986 plně rekonstruovali se zvýšením kapacity na potřeby roku 1995, tj. s velkou rezervní kapacitou. Nový majitel tuto rezervu využil, podstatně rozšířil balící linky, provedl řadu investičních akcí k zlepšení ekologie, zavedl své výrobky a postupně během 2 let zvýšil výrobu cca trojnásobně, což mu umožnilo podstatnou část produktů vyvážet hlavně do států střední a východní Evropy. Podnik je dodnes úspěšně provozován.

Vitana Byšice byla zakoupena norskou firmou, která provedla řadu investičních akcí, rozšířila a zkvalitnila výrobní sortiment a závod v Byšicích úspěšně podniká (polévkové koření, pokrmy v prášku). Závod v Pardubicích (výroba kávovin a práškových nápojů) byl privatizován původnímu majiteli a závody v Prostějově a v Kralupech byly odstaveny.

V podniku Astrid byly závody na výrobu aromatických látek v Praze a v Židovicích vráceny původním majitelům, kteří pokračovali ve výrobě bez dalších významných investic. Závod na výrobu kosmetiky v Praze byl privatizován některými zaměstnanci podniku a pokračoval ve výrobě až do roku 2010, kdy byl z konkurenčních důvodů odstaven. Závod v Děčíně, vyrábějící vonné látky, byl privatizován a v roce 2008 zastaven. Závod v Nižboru, kde byla v roce 1986 provedena nákladná rekonstrukce výroby chmelového extraktu, byl privatizován a na krátkou dobu využit pro výrobu kosmetiky a pracích prostředků a kolem roku 1995 z konkurenčních důvodů zastaven.

Podnik Alima (výroba pohotovostních jídel) byl privatizován v rámci kuponové privatizace a o další činnosti mi není nic známo.

Výzkumný ústav tukového průmyslu mající pracoviště v Praze (kosmetika, vývoj strojů a vedení), v Rakovníku (detergenty) a v Ústí nad Labem (tuky a oleje) byl zrušen a tím byl výzkum a vývoj těchto oblastí v ČR prakticky ukončen.