Divácká líčidla

Na podzim roku 1990 jsem sledoval v televizi tenisový zápas Davisového poháru Československo–Rakousko. Rakouští fanoušci měly na tvářích namalované rakouské vlajky, což mě inspirovalo k tomu, zavést výrobu obdobných malovacích přípravků, které jsem nazval „divácká líčidla“.

Jako základ jsem využil receptur k výrobě líčidel pro herce s úpravou receptur a výběrem kvalitních zdravotně nezávadných barviv, vesměs dovážených. Pro líčidla jsem použil jednoduché plastikové pouzdra, používaných pro výrobu rtěnek. V družstvu invalidů jsem objednal výrobu papírových krabiček, do kterých byly umístěny 3 líčidla příslušných barev. K tomu jsem musel zakoupit výsekové zařízení za 8 tis. Kč. Na krabičkách z křídového lakovaného papíru byly vytištěny vlajky příslušných klubů, nebo států, text použití a výrobce EKISON, což bylo označené mé firmy v živnostenském listě. V krabičkách byl vložen ubrousek z pěnového polyuretanu k odstranění líčidla. Krabičky byly vkládány do papírových kartonů.

Vlastní výrobu líčidel prováděla manželka Natalja v provozovně ASTRID, kde jsme si pronajali formu na výrobu rtěnek.

Prodávaly se hlavně líčidla pro fanoušky Sparty a Slavie. V roce 1992 jsem líčidla nabídl českému olympijskému výboru a získal objednávku. Při zimní olympiádě jsme v televizi viděli, jak českoslovenští sportovci a činovníci mají na tvářích trikolory z našich líčidel.

V roce 1993 bylo v ČR mistrovství světa v ledním hokeji. Na základě prezentace našich líčidel si ústřední prodejce suvenýrů pan Šmídl, bývalý hokejový hráč Plzně objednal předvedená líčidla, kde na obalu byla vlajka příslušného státu a maskot mistrovství. Vyrobili jsme po 2 tis. kusů líčidel pro každý zúčastněný stát, tj. celkem 32 000 kusů. Byl jsem požádán, aby platba se uskutečnila až po skončení mistrovství, s čímž jsem bohužel souhlasil. Většina líčidel byla prodána a v televizi jsme viděli namalované fanoušky z různých států a podle barev jsme odlišovali použití našich líčidel. Po skončení mistrovství však pan Šmídl oddaloval platbu a nakonec nic nezaplatil. Jednalo se o 140 tis. Kč, které nám nezaplatil ani po soudním rozhodnutí. Manželka později litovala, že jsme nevyužili jeho nabídku kompenzovat požadovaný obnos odběrem sportovního oblečení, které měl k dispozici (trička, obuv, sportovní oděvy).

Tento obchodní neúspěch nás v další výrobě omezil a výrobu jsme dále neprováděli. Zbytek líčidel jsme prodali ve skautské prodejně, kde měli o výrobek zájem. Kdybychom měli schopného obchodníka, kterým jsme sami nebyli, mohla být tato výroba velmi zisková. Líčidla používají sportovní fanoušci dodnes.