Ekologická maziva
V roce 1988 jsme v rámci tukového průmyslu zahájili výzkum ekologických maziv na bázi řepkového oleje. Tyto oleje mají podstatně lepší ekologické vlastnosti než minerální maziva z ropy (krátká doba biologické rozložitelnosti), lepší mazivost a viskozitní index. Vzhledem k nižší termooxidační stabilitě jsou použitelná při nižších provozních teplotách. Neznečisťují životní prostředí, což je zvláště důležité při ztrátovém mazaní (řetězové pily, katry, koleje apod.), kde se mazivo trvale dostává do prostředí. V řadě států Evropy a od roku 1995 i v ČR je používání minerálních maziv při práci v lese zakázáno zákonem. Ročně se při práci v lesích spotřebuje cca 1 500 tun maziv.
Do výzkumu jsem zapojil renomovaná pracoviště VŠCHT Praha, katedru paliv, Výzkumný ústav paliv a maziv a tribotechnické pracoviště ČKD Praha (vedoucí V. Marek). V roce 1990, kdy byla činnost koncernu Tukový průmysl ukončena, výzkumný úkol nebyl dokončen a o jeho využití neměl žádný podnik zájem.
S V. Markem jsme se dohodli o dopracování úkolu a získali jsme zájem o zavedení výroby těchto maziv STZ Ústí, závodě v Lovosicích. Byly dopracovány receptury, nejprve oleje na mazání řetězových pil, provedeny podrobné mazivostní provozní zkoušky na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně a získány příslušné certifikáty a následně zavedena výroba v STZ Lovosice.
Jeden z problémů použití řepkového oleje jako maziva byla jeho viskozita. Používaná minerální maziva mají různou viskozitu, v závislosti na konkrétním použití. Řepkový olej má pochopitelně viskozitu jednu. Přišel jsem na to, že viskozitu oleje je možné regulovat polymerací a oxidací obdobně oleje tak jak se provádí při výrobě fermeže (foukané oleje). Pro výrobu oleje s požadovanou viskozitou jsme použili směsi běžného řepkového oleje a řepkového oleje polymerovaného, což umožňovalo výrobu maziv v širokém rozsahu viskozit. Tento poznatek jsme zapatentovali.
Maziva na bázi řepkového oleje se vyrábějí pod názvem PRIMOL a do výroby jsme zavedli 15 druhů maziv jak olejů pro mazání řetězových pil, katrů, pro mazaní pneumatického nářadí, pro říční jezy, mazání kolejových výhybek, hydraulické kapaliny, pro nízkotepelné převodovky, mazací tuk aj.
Po přijetí zákona o zákazu používání minerálních maziv v lesích jsme vyvinuli jednoduchou metodu na zkoušku pro místní kontrolu, zda jde o mazivo na bázi minerálních nebo přírodních olejů. Princip zkoušky byl v tom, že se vzorek zmýdelnil roztokem louhu a následně zjistilo papírkem pH. Vypracovaná metodika byla přijata ministerstvem zemědělství a výživy ČR.
Výhodou těchto prací byla bezkonfliktní spolupráce s V. Markem, specialistou v oboru tribotechniky, který se vybavil i příslušnou měřící technikou a mně specialistou v oblasti přírodních olejů. Vedle vlastního vývoje jsme zajišťovali provozní zkoušky vyvinutých olejů a zkušenosti z používání vyráběných druhů.
Na základě příslušné smlouvy o využívání našeho patentu jsme od STZ dostávali příslušné odměny. Spoluautorů patentu bylo 6 lidí, takže odměny nebyly příliš vysoké.
V roce 1994 byl závod v Lovosicích prodán německému podnikateli, přesněji řešeno jeho české manželce. Na náš požadavek, abychom dostávali platby za využívání našeho patentu, nový majitel nejprve vůbec nereagoval a následně sdělil, že nic platit nebude, neboť obdobné výrobky vyrábějí i jiné firmy. Problém jsme mohli řešit soudně, k čemuž jsme bohužel nepřikročili vzhledem jiným aktivitám a odporu řešit problém touto cestou.
Ekologická maziva jsou účelná zvláště pro ztrátové mazání a s růstem cen na ropu budou konkurenčně schopná i z hlediska cenového.