Fytosteroly

Řepkový olej obsahuje cca 0,4 % fytosterolů, což jsou zajímavé biologicky aktivní látky a používají se kromě jiného jako přídavek do různých potravin, zvláště margarinu, pro snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Při rafinaci rostlinných olejů část, cca 40 % fytosterolů a tokoferolů, přecháí do tzv. dezodoračního kondenzátu, což je odpadní produkt. Ve VÚTP byla vypracovaná metoda izolace fytosterolů a tokoferolů z dezodoračního kondenzátu s použitím molekulární destilace. Po zrušení koncernu Tukový průmysl nebyl vypracovaný způsob realizován.

Při analýze produktů esterifikace řepkového oleje metanolem jsme zjistili, že většina obsažených v oleji fytosterolů přecházejí do esterové fáze a následně do MEŘO (bionafty). Tím se tyto produkty následně spálí v motorech. Při výrobě destilovaného MEŘO fytosteroly zůstávají v destilačních zbytcích. Výroba destilovaného MEŘO byla zavedená v Lanškrouně (Oleochem) a destilační zbytky, kterých bylo produkováno cca 5 %, byly spalovány v kotelně. Šlo prakticky o výrobní ztráty MEŘO a nevyužití tokoferolů, jejichž cena se pohybovala mezi 500–1 000 Kč/kg.

Fytosteroly bylo možné získat z destilačních zbytků zmýdelněním tukových složek a extrakcí. Tuto technologii jsme v rámci diplomových prací na katedře technologie mléka a tuků VŠCHT v Praze experimentálně ověřili a získaly podklady pro zavedení výroby. V technologii jsem uplatnil princip, že destilační zbytky, obsahující cca 10 % fytosterolů a 60 % MEŘO byly ve směsi s řepkovým olejem znovu esterifikovány a destilovány, čímž se zvášila výtěžnost MEŘO z 95 % na 98 % a byl získán produkt (sekundární destilační zbytky) s obsahem 30–40 % fytosterolů. Tento koncentrát bylo možné prodávat výrobcům fytosterolů, nebo dále zpracovávat na čisté fytosteroly. Proces jsme zapatentovali a s lanškrounským závodem uzavřeli licenční smlouvu. Proces jsme ověřili na provozním zařízení v Lanškrouně, kromě druhé destilace. Závodní technici se obávali znečištění zařízení na krátkocestnou destilaci. I když obava byla neopodstatněná, zavedena trvalá výroba nebyla. Závod mohl při výrobě 6 kt/rok MEŘO izolovat cca 20 t/rok fytosterolů, v hodnotě 10–20 mil. Kč a snížit ztráty MEŘO ve výši 180 t/rok v hodnotě 3,6 mil. Kč. To byl výsledek váhavosti řídících pracovníků pocházející z jejich nedostateční odborné úrovně.