Odpadní tuky

V Rakousku byl vydán zákon, podle kterého se zakazuje vylévat odpadní tuky ze smažení a pečení do odpadní kanalizace a to jak pro provozovny (restaurace, hotely, jídelny), tak i pro domácnosti. Tímto opatřením se snižuje znečištění odpadních vod a získají se druhotné tukové suroviny pro výrobu technických produktů.

Přestože obdobné opatření nebylo viděl jsem užitečné organizovat sběr odpadních tuků alespoň z různých provozoven. Na tukovém semináři jsme se dohodli s Ing. Dědkem, pracovníkem VÚTP na organizaci tohoto sběru do kterého se zapojil jeho bratr a jeden přítel. Zpracoval jsem text dokumentu, ve kterém jsme příslušné provozovně potvrzovali, že odpadní tuky od nich pravidelně odebíráme, čímž se snižuje znečištění odpadních vod. To zvyšovalo jejich image před různými kontrolními orgány. Provozovny jsme vybavili 25litrovými plastikovými nádobami se sítky (na odstranění pevných příměsí) a pravidelně jsme vlastními auty sváželi odpadní tuky do skladu, který jsme si pronajali v podniku ASTRID v Karlíně. Zde jsme separovali pevné tuky od kapalných a plnily do sudů, které se odvážely do STZ Ústí nad Labem, kde byly štěpeny na mastné kyseliny a glycerin. Pro tyto práce jsme najali jednoho pracovníka.

Tuky jsme odebírali bezplatně a STZ nám platili cca 5 Kč/kg. Celá akce se úspěšně rozjela a tuky jsme odebírali z cca 30 velkých restaurací a hotelů a to dvakrát týdně. Po získání zkušenosti a navázání kontaktů jsem doporučil na sběr najat pracovníky. Moji partneři s tímto návrhem nesouhlasili a provozovali sběr samostatně. Vzhledem k tomu, že jsem měl další odborné aktivity jsem v činnosti nepokračoval. Sběr partneři rozšířili i na jiná města a měli výhodné podnikání. Objevili se i další lidé, kteří se věnovali stejné činnosti. Významným zdrojem odpadních tuků se staly provozovny, kde se smažily bramborové lupínky a fritovaly různé potravinářské výrobky. Tyto tuky se výhodně používali na výrobu bionafty.

Jedním ze zdrojů odpadních tuků byl McDonald's, který uvedl do provozu svoji první provozovnu v roce 1992 v Praze v Jindřišské ulici. Asi 14 dnů před zahájením provozu se na mne obrátil vedoucí pan Suk, abych ji poradil co dělat s odpadními tuky. Spojil jsem se s pracovníky STZ a dohodl, že odpadní tuky budou pravidelně odvážet a dají firmě sudy. Den před zahájením mi volali od McDonald's, že žádné sudy nemají. Vzal jsem svoje auto, zajel do VÚTP do Michle, vzal dva sudy a odvezl jsem je sám na dvůr provozovny. Zašel jsem za vedoucím a sdělil, že STZ již sudy přivezlo.

Byl jsem pozván na prohlídku provozovny a seznámil jsem se s procesem smažením bramborových hranolků, což se provádělo přesně dle technologického postupu platného pro provozovny McDonald's v celém světě. Byl předepsán konkrétní tuk na smažení, automaticky byly řízeny stanovené teploty a časy smažení a pravidelně vyměňován olej podle kvalitativních parametrů (číslo kyselosti). Používal se tuk z Jugoslávie. Doporučil jsem použít náš fritovací tuk, vyráběný v STZ, který byl lacinější. Návrh byl přijat a po důkladných zkouškách a měření procesu fritování přešel McDonald's na náš fritovací tuk. Odpadní tuk využívali i někteří pouliční stánky ke smažení langošů, což byla česká vychytralost a neodpovědný přístup k přípravě těchto výrobků.