Studie

Jednou z aktivit bylo zpracování různých technicko-ekonomických studií a rozborů, na základě požadavků různých zadavatelů.

Jednou z prvních studií se týkala recyklace plastických hmot. Zpracoval jsem údaje o výrobě a spotřebě různých druhů plastických hmot ve světě a v ČSFR. Zanalyzoval jsem různé způsoby zpracování odpadních a použitých plastických hmot a možnosti jejich využití. Studie byly objednána jednou západní firmou, která se chtěla angažovat v této problematice v ČSFR.

Pro Chemoprojekt Praha jsme s prof. Paškem z VŠCHT Praha a doc. Vašákem z Vysoké školy zemědělské jsme v roce 1992 zpracovali studii o problematice řepky, včetně možnostech využití pro výrobu chemických produktů (oleochemie). Studie obsahovala problematiku pěstování řepky v ČR, výrobu řepkového oleje, výroba metylestrů kyselin řepkového oleje, použití řepkového oleje pro výrobu maziv, chemické využití řepkového oleje a alternativní koncepce oleochemie na bázi řepkového oleje.

Pro potřebu jednoho začínajícího českého podnikatele jsem zpracoval studii o výrobě dřevotřískových desek s použitím odpadů dřeva a různých druhů slámy, včetně slámy řepokové. Studie byla zpracována na základě nabídky na dodávku zařízení a technologie jedné západní firmy. Šlo o výrobu desek různé tloušťky, které měly stejné použití jako překližky a dřevotřískové desky.

Zpracoval jsem technicko-ekonomický záměr pro zpracování glycerinové fáze z výroby MEŘO (bionafty) pro STZ, závod Lovosice. Přestože akce byla ekonomicky výhodná, záměr nebyl realizován, neboť záměrem vedení STZ bylo závod prodat. Po jeho prodeji nový vlastník tuto výrobu zavedl a úspěšně provozoval.

Pro státní podnik PALMA Bratislava jsem na jejich požadavek zpracoval studii na realizaci výroby bionafty v podniku Chemolak, s využitím stávajícího zařízení, které nebylo využíváno. Záměr Palma následně přehodnotila a vybudovala novou jednotku na výrobu bionafty ve svém závodě v Šenkvicích o kapacitě 30 kt/rok.

Zajímavá byla spolupráce se slovenskou a. s. Slovakofarma (Zentiva) Hlohovec ovšem s nedobrým koncem. V 80. letech spolupracoval Tukový průmysl s farmaceutickým koncernem Spofa na vypracování koordinovaného programu výroby vitamínu A a D v Slovakofarmě a terpenických vonných látek v Astridu Praha. Dobře jsme se znali s technickým ředitelem, který se po roku 1989 stal generálním ředitelem Slovakofarmy a byl z jedním ze spoluvlastníků. Zjistil jsem, že byl zastaven provoz vitamínů A a D. Spojil jsem se s gen. ředitelem a dohodli jsme, že provedu expertizu o možnosti využití zařízení k výrobě MEŘO. Expertizu jsem provedl s pozitivním výsledkem a bylo dohodnuto, že bude se mnou uzavřena smlouva o poskytnutí know-how. Pracovníkům Slovakofarmy jsem již dal řadu informací o vlastní technologii a změnách ve výrobním zařízení, které nebyly podstatné. Při jednání o podpisu smlouvy pracovníci Slovakofarmy neustále zvyšovaly požadavky na garance a místo běžně garantovaného provozu v průběhu 72 hod. požadovali provedení 40 operací aj. Tyto tlaky se mi zdály nepřiměřené a prohlásil jsem, že za tohoto stavu ze spolupráce odstupuji a odešel jsem z jednání. Možná jsem se zbytečně urazil.

Pracovníci Slovakofarmy si podle mých již předaných informacích a literárních údajů proces vyvinuli sami a po roce zahájily vlastní výrobu. Výroba měla problémy s kvalitou a technologická spotřeba surovin byla vyšší oproti mému návrhu. Podnik tak ztrácel min. 10 mil. Sk ročně. Přesto byla výroba rentabilní a v té době se podílela na podnikovém zisku jednou třetinou. Výroba po cca 5 letech byla zastavena pravděpodobně vzhledem k neúspěchu s konkurenčními výrobci.

Ještě v roce 2005 jsem byl Zentivou požádán o posouzení technologie s ohledem na kvalitu vyráběného MEŘO. Na jejich poloprovozním zařízení jsme uskutečněny výrobu MEŘO dle mého technologického postupu a jejich. Podle mého postupu byl výrobek požadované kvality a dosaženy předpokládané spotřební normy surovin. U postupu Zentivy musel být postup v jeho průběhu upravován a prokázáno, že nelze uplatnit ve výrobě. Spotřeby surovin byly podstatně vyšší než u mého postupu. Přes tyto pozitivní výsledky Zentiva nevyužila mých znalostí a později výrobu, jejíž kapacita byla 10 kt/rok ke své škodě zastavila.

V roce 1999 a 2000 jsem zpracoval pro a. s. SETUZA technickou studii na obnovu výroby MEŘO v Chemofarmě Ústí nad Labem, která byla provozována v roce 1991. Studie navrhovala úpravy zařízení s cílem výroby MEŘO ve výši 10 kt/rok. Návrh se však nerealizoval a jediným důvodem mohl být nezájem vedoucích pracovníků. Tak zařízení, které mohlo být ekonomicky využité se postupně dávalo do šrotu, jako i v jiných případech. Zájem se soustřeďoval pouze na vlastní prospěch pracovníků.

Vypracoval jsem několik dalších technicko ekonomických studií na výrobu bionafty podle konkrétních požadavků zemědělských podniků a jiných organizací, ve kterých jsem uváděl, že malokapacitní výroby bionafty nejsou bez státních dotací rentabilní.