Zpracování glycerinové fáze v OBNA s. r. o. Staré Město

Zvyšováním výroby bionafty v ČR se zvyšovala i produkci glycerinové fáze, jejíž množství přesahovalo kapacitu zpracování v AGP Jihlava. Bylo účelné vybudovat další jednotku na její zpracování. Zájem projevili pracovníci OBNA Staré Město, což byla restrukturalizovaná společnost HPJ, se kterou jsem spolupracoval při zpracování mastných kyselin na MEŘO (bionaftu) v DEZA Otrokovice.

Navrhl jsem technologii zpracování glycerinové fáze, při které se kromě glycerinu, metanolu a mastných kyselin, využíval i draslík obsažený v glycerinové fázi, vzhledem k používání hydroxidu draselného jako katalyzátoru reakce přeesterifikace při výrobě MEŘO.

Na VŠCHT Praha jsme společně s doc. V. Filipem laboratorně ověřili navržený technologický způsob, při kterém jsme k rozkladu glycerinové fáze použili kyselinu chlorovodíkovou, sírovou a fosforečnou. Vypracovali jsme podklady pro projekci výrobní jednotky a k rozkladu použili kyselinu fosforečnou. Jako další produkt se vyráběl hydrogenfosforečnan draselný, což je výborné hnojivo s vysokou cenou. Tuto novou technologii jsme zapatentovali. Projekt nové výrobní jednotky zpracoval Ing. Svoboda (bývalý pracovník Chemoprojektu Přerov), která byla vybudována v podniku Chemolak ve Starém Městě, s využitím části stávajícího nevyužívaného zařízení pro výrobu pryskyřic. Výrobní proces zahrnoval rozklad glycerinové fáze koncentrovanou kyselinou fosforečnou, odstranění solí na filtrační odstředivce (pořízené za velmi nízkou cenu v Slovakofarmě Hlohovec), dělení fází, izolace mastných kyselin a destilace metanolu z glycerinu.

Při záběhu se projevil nepříjemný problém. Soli po rozkladu, nebylo možné oddělit na odstředivce, na které se rychle snižoval výkon, který klesal až na nulu. Byl to problém, se kterým jsme se při laboratorním vývoji technologie nesetkali. Byl to krizový stav, kdy bylo pořízeno výrobní zařízení, které nebylo funkční. Hledali jsme možnou příčinu tohoto stavu a po řadě laboratorních zkoušek jsme zjistili, že vývoj technologie jsme prováděli s termickou kyselinou fosforečnou a pro provoz byly dodána extrakční kyselina fosforečná, která byla méně čistá a obsahovala zvýšená množství vápníku, hořčíku a hliníku. Tyto prvky vytvářely nerozpustné fosforečnany velmi malých rozměrů, které při odstředění vytvořili spolu s fosforečnanem draselným málo průchodný koláč. Použitím termické kyseliny fosforečné všechny problémy byly odstraněny. Je třeba dodat, že oproti mému požadavku nebyla instalovaná sušárna na odstranění metanolu ze získaných solí. I když to výrobě nevadilo, z hygienického hlediska bylo nutné zařízení o tento stupeň doplnit.

Po cca dvouletém provozu došlo na světových trzích k silnému poklesu cen na glycerin, což mělo negativní vliv na ekonomiku výroby. V té době se OBNA s. r. o. dostala do finančních problémů a šla do konkurzu. Výrobní zařízení bylo prodáno a nový majitel ji provozoval ke zpracování glycerinové fáze klasickým způsobem.