Monoglyceroly a fosfatidové soli

Monoacylglyceroly našly v 70. letech široké uplatnění jako potravinářské emulgátory, zvláště jako přísady do pečiva, prodlužující jeho čerstvost a při tom bylo možné snížit obsah tuků. Monoglyceridy se vyrábějí glycerolýzou triacylglycerolů (hydrogenovaný lůj, řepkový olej aj.) a následnou náročnou vysokovakuovou krátkocestnou destilací při sníženém tlaku na setinu až tisícinu mm Hg.

Jejich výroba byla zavedena v STZ Ústí nad Labem a vzhledem k velké poptávce hlavně pekařského průmyslu jsme kapacitu výroby 8násobně zvýšily, nákupem zařízení na základě devizově návratného úvěru.

Při výběrovém řízení se moje názory rozešly s názory pracovníků realizačního podniku (STZ), každý doporučoval jinou dodavatelskou firmu a když nikdo nechtěl ustoupit rozhodl generální ředitel ve prospěch pracovníků STZ. To zdůvodnil tím, že realizaci a provoz bude zajišťovat STZ a v případě koupě zařízení, které jsem doporučoval já by byly případné problémy a zodpovědnost přenášeny na nás. Následně se objevila informace, že Souček prosazuje firmu, která mu dala úplatek, což byla lež. Pravda se ukázala, když s dodávkou zařízení byla dodána sada moderního nářadí pro kutily, určená pro konkrétního pracovníka STZ.

V této akci jsme udělali mírný podvod. Ne v osobní prospěch, ale ve prospěch podniku. V provoze na zpracování semen systémem předlis-extrakce bylo nutné řešit sušení šrotů. Toto zařízení na potřebné technické úrovni bylo možné pořídit pouze dovozem z dolarové oblasti. Sušící zařízení (ovšem jiného typu) bylo též součástí jednotky na výrobu monoglycerolů. Toto zařízení jsme nakoupili u českého výrobce a sušící zařízení na šroty jsme koupili v rámci devizově návratného úvěru za dolary. Tím byly vyřešeny dva důležité problémy s rizikem možného osobního postihu.

Obdobné vlastnosti jako u monoglycerolů byly zjištěny u vápenatých solí fosfatidových kyselin, jejichž výzkumem se zabýval Ing. M. Ranný, zaměstnanec našeho výzkumného ústavu s pracovištěm na VŠCHT v Praze. Ty se vyráběly fosforylací diacylglycerolů kysličníkem fosforečným a následnou neutralizací kysličníkem vápenatým. Hlavní užití těchto produktů byla dodávka vápníku do lidského organizmu ve formě organické látky, která zabezpečovala vysoké využití. Takto byla využita i v jiných potravinách, zvláště v iontových nápojích a fortifikovaných potravinách pro sportovce a jako diety při některých nemocech. V rámci tohoto výzkumu byly vyvinuty i další sole a to železité, měďnaté, nikelnaté, hořečnaté aj., jakožto nositelé biogenních prvků. Tyto produkty byly zkoušeny v krmivech pro různá zvířata pro různé účely. Vybavuji si, že na příklad měďnaté sole způsobovaly značné zvětšení jater u hus a kobaltnaté sole zvýšení lesku, tj. kvality peří u krůt. Tohoto výzkum jsem se zúčastnil pouze jako konzultant a jako oponent.

Základní surovina, tj. diacylglyceroly, byly vedlejším produktem při výrobě monoglyceridů, takže se tyto výroby výhodně technicky i ekonomicky propojovaly.