Výroba MEŘO

Koncem 80. let začalo ministerstvo zemědělství a výživy propagovat použití řepky pro výrobu metylesterů kyselin řepkového oleje (MEŘO, bionafta) jakožto paliva pro vznětové motory. Návrhy vycházely z poznatků v Rakousku, kde stát inicioval a podporoval jednotlivé zemědělce ve výstavbě malých lisovacích jednotek semen řepky a esterifikaci získaného oleje na MEŘO. Tento směr byl motivováním tím, že hlavní zemědělská rakouská produkce, kterou bylo obilí, bylo na světových trzích ztrátové. Stát doporučoval rozšířit pěstování řepky a omezit ztrátový export obilí. Prostředky ze snížení ztrát přesouval na dotace pro výrobu MEŘO. V té době v Rakousku nebyl žádný průmyslový závod na zpracování olejnin.

Při jednáních na ministerstvu jsem tuto koncepci nepodporoval a poukazoval jsem na to, že v ČR máme dostatek průmyslových velkokapacitních jednotek na zpracování řepkových semen (STZ, MILO) a výrobu MEŘO je třeba realizovat v optimálních kapacitách, které jsem v té době viděl ve výši min. 25 000 tun/rok. Moje názory nebyly vyslyšeny s tím, že průmysl sbírá vždy smetanu a ostatní nechává zemědělcům. Ironicky jsem doporučoval, aby alespoň zpracování semen zemědělci dohodli s STZ Ústí, kde jim olej na celý rok pro jednotku s kapacitou 500 tun/rok vyrobí během jedné soboty a neděle.

Ministerstvem zemědělství byl vytvořen státní program, který se nazýval „Oleoprogram“, na základě kterého dostávali zájemci z řad zemědělců dotace na výstavbu jednotek pro lisování semen a výrobu bionafty esterifikací řepkového oleje v celkové výši cca 1 mld. Kč a následně i dotace na vlastní produkci bionafty. Forma dotací se měnila a byla stanovována neodborně a neodpovědně, pod vlivem lobongu. Tak v roce 2000 byla dotace dvojsložková: dotace výrobcům MEŘO ve výši 10,5 Kč/kg při podmínce že prodejní cena nebude vyšší než 13 Kč/kg a výrobcům směsné bionafty dotace cca 13 Kč/kg podle světové ceny ropy. Takže stát dotoval MEŘO ve výši 23,50 Kč/kg, což bylo více než cena MEŘO, která se pohybovala okolo 22 Kč/kg. MEŘO se vlastně dávalo zadarmo.

Bylo vybudováno 15 jednotek na výrobu bionafty o kapacitách 300 až 3 000 tun/rok a jedna průmyslová jednotka mimo zemědělské organizace v MILO Olomouc o kapacitě 30 000 tun/rok.

Vzhledem k tomu, že jsme měli vypracovanou technologii výroby MEŘO, bylo možné tuto technologii realizovat. Pracovníci STZ (Ing. Schwarz) zjistili, že v ústecké CHEMOFARMĚ byl zastaven provoz výroby sulfoamidů a zařízení by bylo možné využít pro výrobu MEŘO. Navštívil jsem tento provoz a po technické expertize jsem shledal možnost využití zařízení a doporučil jsem potřebné úpravy. Pracovníci STZ si však uplatnili realizaci svého patentu pro úsek odstranění mýdel z MEŘO a další spolupráci s CHEMOFARMOU vedli sami. Výroba MEŘO byly zahájena v roce 1991 na této první výrobní jednotce v ČR.

Jednotka byla provozována cca 2 roky a důsledku osobních neshod ve vedení podniku byla výroba zastavena. K tomu přispěla i nižší kvalita výrobku způsobená právě uplatněním patentu na odstraňování mýdel.

V rámci Oleoprogramu byla vybudována první jednotka na výrobu MEŘO s kapacitou 500 tun/rok realizovaná v JZD Dolany u Hradce Králové.